January 2014

Prom.

31. january 2014 at 19:59 | Marsianna |  Diary
Heey. Po delší době se zase ozývá vaše (opět) prokrastinující Marsianna, momentálně unavená z celodenního úklidu.
Omlouvám se, že jsem se sem delší dobu nedostala, ale byla jsem fakt hodně busy. Nejen že se rozdáváalo pololetní vysvědčení, naši milí profesoři už asi 2 týdny jedou na druhý pololetí. xD Člověk se fakt nezastaví. Whatever.

Navíc... Minulou sobotu jsem měla maturitní ples! Půl roku příprav na jeden, jedinej večer, to mě poser. :D Ale bylo to fáájn, to zase jo. Nevím, jestli jsem o tom psala (spíš asi ne), ale tak od října jsem každou středu v 7 hodin ráno a v pátek o půl 3 musela naklusat do naší zaprášený tělocvičny, a nacvičovat slavostní nástup na ples. (+ válet se po zemi a příležitostně vytřít svetrem podlahu) Jelikož jsem velká a těžká, tak jsem nebyla v páru. Snad poprvý jsem svý tělesný dispozice hodnotila jako výhodu, protože jsem nechodila do tanečních a neumím taneční kroky. I když, poté co jsem viděla tančit některý, kteří tam chodili, musím podotknout, že na tom nejsem zas tak špatně, ne-li líp než oni. :D Můj jediný společný prvek s klukem bylo sezení na jeho koleni uprostřed kroužku, kind of nightmare pro mě. Měla jsem permanentní pocit, že tomu klukovi drtím nohu. Naštěstí to nebyl žádnej hůlkař, do kterýho foukneš a přelomíš ho vejpůl, takže nakonec to dopadlo dobře. xD Jinak jsem si jela svou profi dráhu sólové tanečnice.
Taky jsme ještě cvičili půlnoční překvapení (který se předvádělo v 22:20, hmm). To jsme viditelně zase až tak nehrotili, když jsme ho začali cvičit 2 týdny předem, každou středu - takže jsme to cvičili vlastně jenom 2x. Ale kupodivu se všechno povedlo a bylo to naprosto luxusní. Nejprve tam naběhli kluci inspirovaní Star Wars aka Jedi & Jedi's Taxi. :D Chvíli tam bojovali a pak jsme se dovalili všichni zatímco hrála písnička "Thrift Shop". Jeden kluk jel v nákupním košíku a pár holek na kolečkových bruslích nebo koloběžkách. Zbytek (jako třeba já) tam jen tak došel. xD Pak jsme měli roztleskávačskou část, než přišel "Shrek" a pořádně to tam rozbalil. ^^ Potom tam přiběhla princezna aka můj spolužák v maminčiných svatebních šatech a závoji a na dřevěným koni k němu přicválal princ. Skoro nakonec jsme měli ukázku z Hříšného tance i s famózní zvedačkou! (která se jim předtím povedla asi 100x líp než na ostro, už měli něco v sobě kluci no xD) Pokud by se někdo chtěl podívat na video, tak TADY. Bylo to prostě boží a na to video už jsem se dívala snad 20x a pořád se směju.
Měla jsem na sobě fuchsiové šaty s obrovskou sukní a spodničkou s kruhem. I když jsem dávala opravdu největší pozor, stejně mi je nějakej debil přišlápnul a vytrhl mi část tylu vzadu. Myslela jsem, že ho snad zabiju, byly totiž z půjčovny a jejich současná cena je prý 13000,-, což se na ulici neválí, že jo. Od tý doby jsem byla v nervu, aby mi je ještě někdo nepřišlápnul, tak jsem je pořád držela v ruce (zvedala jsem si je málem až nad hlavu, lol). Nakonec jsem si musla i zout boty, protože už mě strašn bolely nohy a chodila jsem tam bosá. Přišla jsem domů s úplně černýma nohama. xD
Ale i tak, byl to nádherný ples, který jsem si opravdu užila jak žádnej jinej ever. ^^ I přesto, že většina mých spolužáků se vesměs válela opilá nebo zhulená v šatně na převlíkání. xD Ale to je o zvyku, stejně je mám ráda. Přece jen mi asi budou chybět. :'( To by bylo asi tak všechno. Dneska jsem měla pracovat na své slavné seminárce, ale nějak to nevyšlo, no. Musela jsem uklízet a opět mě začíná bolet hlava. Ale možná na to ještě na chvíli vlítnu, uvidíme. Zítra je taky den = motto prokrastinátorů. xD

Jak jste si užili Vy minulý týden, dnešek?




OMG WHY aneb bez čeho se obejdu.

22. january 2014 at 17:19 | Marsianna

Kilometrové cedule na novém oblečení

To mě dokáže vždycky nejvíc vytočit. Koupím si nový tričko. Nejen, že musím odstříhat milion pět papírů, cenovek, reklam a nálepek, ono to má ještě uvnitř kdesi schovanou ceduli kilometr dlouhou. Jako by to někdo četl. Pokud je někdo líný a ceduli neodstřihne, škrábáním se vám odvděčí. Ale ono to škrábe vlastně tak jako tak. Prostě zlo, zrušit, okamžitě!

Reklamy uprostřed filmů v TV

Like seriously? V nejnapínavější části filmu tam vletí prací prášek? Nebo ten ufon z Alzy. Měl to být spíš upír, protože mi pěkně pije krev. Nemluvě o tom, když si na YT pustím písničku (nebo si to aspoň myslím) a přepnu na jinej panel. Ale proč by měla začít hrát písnička, jak jsme předpokládali? To by bylo moc mainstream. Dáme si reklamu, protože honestly, není nic zábavnějšího než ztratit 5 sekund života čekáním na "Skip Ad" button.

Domácí úkoly

Takže nejen že trávím 3 týdně ve škole celých 8 hodin a odcházím domů o půl 4.. Ještě nám nandají úkoly na doma, abychom se snad náhodou nenudili a z nudy nechodili na počítač. Sladký život středoškoláka, fakt že jo. Stejně je nikdo nepíše doma, tak proč to rovnou nezměnit na školní úkoly? The same.

Bílá pastelka

Tak tady je to tak na hraně. To, že jsem ji zatím mockrát nepoužila asi nemusí znamenat, že se v budoucnu nestanu třeba profesionálním malířem bílou pastelkou na černej papír. Proč ne, výbavičku už na to mám. Taky vám vždycky zbydou jen bílý pastelky? Já jich mám asi 10.

Prach

YOP! Na jednom konci pokoje začneš utírat prach, a než skončíš, tak můžeš začít znova. Může mi někdo sakra vysvětlit, k čemu to je jako dobrý? A jak se udrží kdekoliv, i na svislých plochách? Úplnej Spiderman. Nebo spíš Prachmen, I guess.

Bez čeho se obejdete vy?


Uzavření pololetí, VŠ a knihy.

18. january 2014 at 18:29 | Marsianna |  Diary
Heeya everyone! ()-()
Včera byl fakt super den. Like really. A to hned z několika důvodů.
Pátek 17. 1. byl den, ke kterýmu jsem se docela dlouho modlila. V ten den se totiž uzavíralo pololetí na té naší výběrové škole (ehm ehm, haha.gif image by Salisko) - gymnáziu. A jelikož je pololetí čtvrťáku poslední vysvědčení, který se "píše na přihlášku" na vejšku, musela jsem se tento půlrok snažit. (v překladu - učila jsem se jako blbec skoro každej den, noc a někdy i ráno, psala jsem všechny úkoly na který jsem si vzpomněla, omezila jsem svůj social life - kterej jsem stejně neměla, co si budeme nalhávat... ) Ale pozor, vyplatilo se!
Mám legen (počkej si) ... (ještě si počkej).. dární vysvědčení! Jenom tři dvojky! A pokud mi tady začnete psát že to nic není a že máte samý jedničky ve čtvrťáku na gymplu, tak to ani nezkoušejte, nemám vás ráda. V mém výsledku je krev, pot a slzy. Díky dobrýmu průměru každý rok můžu jít na svoji vysněnou školu - VUT - bez příjímaček. (pls!) Mám strašnou radost. Včera jsem se jela (s mamkou, haha) podívat na Den otevřených dveří na VUT. Vychytaly jsme správný okamžik a připojily se ke skupině 4 kluků, kteří čekali na exkurzi po fakultě. Musím uznat, že dva teda nebyli vůbec špatní. Jeden mi pořád držel dveře a pouštěl mě před sebe. A byl vysokej - velký plus! Každopádně, jsem tam byla kvůli škole, ofc, takže jsem si prohlídla celou fakultu, některé odborné učebny a stroje... Nejvtipnější bylo, když jsme seděli v temné učebně a nějakej student nám dal 3D brýle a pustil na plátno model auta. Ten jeden z kluků se na to tak zkoumavě zadíval a řekl: "Není to Showcase?". Nebo jak se ten program jmenoval, nevím už přesně jak to bylo, ale každopádně vím, že já jsem byla natolik odvařená z toho, že vidím v 3D auto jinde než v kině, že jsem rozhodně nezkoumala, co to je za program. Ani ho neznám. Narozdíl od toho kluka, kterej v něm "dělá". :D Potom jsme šli ještě na přednášku, kde jeden kluk přede mnou hrál na mobilu piškvorky. Asi ho to hodně zajímalo, no. Je to fakt super škola, i když docela náročná a velká. Nevím, jestli se tam někdy zorientuju, ale snad ano.
Na zbytek dne jsme s mamkou zajeli do OC Futurum. Daly jsme si jídlo a pak jsme nakupovaly! Kromě nákupu oblečení jsem samozřejmě musela zajít i do Levných knih, to bych ani nebyla já. Ukořistila jsem tam za 221 Kč celkem 3 knihy! Jsem z nich nadšená. O 1984 jsem nedávno četla u Em Zet na blogu, tak jsem to považovala za znamení, když jsem ji tam uviděla, že si ji mám okamžitě koupit. Hrozně se mi líbí obal knihy. A ta zelená kniha stála jen 29 Kč! To ani zdaleka nepokryje náklady. I kdyby se mi až tak nelíbila, musela jsem si ji koupit. :3
Tak jsem vám popsala svoje dojmy a taky tak trochu vysvětlila, proč se uplynulý půlrok na blogu neobjevil žádný článek. Za všechno může škola! :D Což mi připomíná, že bych měla psát seminárku. Na Harryho Pottera, Celene! :-*


P. S. Potřebuju kapesník.

Co je u vás nového?


Prokrastinace lvl 99.

13. january 2014 at 17:59 | Marsianna |  Diary
Ehm. Ahoj. (tenhle pozdrav jsem přepisovala asi 10x, bylo tady již vše - od hey hi hello až po čauky mňauky, omg)
Na blog jsem se vrátila před několika dny a nečekala jsem, že si na něj ještě vůbec někdo vzpomene, ale kupodivu ano, tento týden tu již bylo 70 lidí, za což jsem vám moc vděčná! Děkuji. :)
_______________________________________________________
Jak možná víte (nebo se právě teď dozvíte), právě se nacházím uprostřed nádherného a relaxačního maturitního ročníku. *devil laugh* Ve škole je to teď dost na zabití, a to nejen mých milovaných spolužáků, kteří po mně pořád (pokaždé v naprosto debilní čas, když zrovna odcházím z FB nebo hraju poker) požadují naskenovat nějaký zápisky nebo úkoly. Muhaha, mám "rozbitý skener", ty otravnej skřete. Ale i některých učitelů. A sebe. Ale já to vydržím, mám totiž nervy ze železa (mírně zrezivělého, ale who cares).
Mám jeden, daleko větší problém - PROKRASTINACI. Asi to slovo znáte, třeba na vás použil nějakej obrýlenej šprt, kterej chtěl vypadat chytře (něco jako já, prej.) Já osobně teda myslela, že ho znají všichni, než jsem se u nás ve třídě přesvědčila o opaku. Tak radši už nemyslím vůbec. Pro ostatní - je to něco jako chorobné odkládání povinností. Přesně tak, je to nemoc, a musím přiznat, že jsem nejspíš juniorský mistr světa v prokrastinaci.
Představme si následující situaci:
Marsianna přišla KONEČNĚ domů ze školy. Po 8 hodinách strávených v tý pakárně je tired as fuck. Na zítřek má dvě důležitý zkoušení, jde jí o známku. Ale có, to je daleko. Přece se nebude hned učit, že né?
Né, prvně musí očekovat novinky na Ask.fm, fejsbůčku, YT, blogu, Tumblru, E-mailu, etc... A než se dostane na konec, na Ask už mezitím mohla přijít nová otázka. Radši to omrkne. Ahá, někdo píše na fejsbůčku, škoda, zrovna se chtěla začít učit. Jenom si ještě vyzvedne odměnu na Pokeru, a už fakt jde na to.... Error. Marsianna má hlad.
Na průzkumnou výpravu do kuchyně by si sice mohla vzít učení, ale přece si nebude kazit chuť. Po večeři už vážně otevře ten sešit. Hm... Radši až jí trochu stráví, takhle plná by se stejně nemohla soustředit, to se radši odvalí kachním krokem do postele a pustí si seriál na notebooku. Proč sakra dělají ty epizody tak napínavý, copak někdo má čas na to pořád koukat? Marsianna zřejmě ano, protože pořád tupě zírá na obrazovku, zatímco sešit do dějepisu se marně snaží upoutat její pozornost.
Ale pozor! Po chvíli se Marsianna zvedá, plna elánu. Ano, teď nastane ta sváteční chvíle, budeme se učit. Aplaus prosím! S otevřeným sešitem si opět lehá do postele, ze sezení ji totiž bolí záda. Fakt, že už není ani odpoledne, ani večer, ale noc, ji nikterak neznepokojuje, právě naopak! Snaží se nalhat sama sobě, že o půl dvanáctý v noci se jí učí témata do němčiny úplně nejlíp. Mezitím dostane zase hlad, ale je příliš líná sejít schody, proto tiše trpí. Listování sešitem prokládá surfováním po internetu, zlatý internet v mobilu, to je vymoženost! Kolem jedné hodiny v noci je konečně vše hotovo, zbývá se jen pomodlit před spaním. "Andělíčku můj strážníčku, prosím, prosíííííím, že nebyl žádný domácí úkol?". Zhasnout a spát. A ráno nadávat, že je tak blbá, a neučila se včera dřív.

Tohle je můj každodenní rituál. Ale dneska se fakt musím učit dřív. MUSÍM. Dějepis a fyzika mě potřebují. Ale prvně se jdu najíst.


Co vy a prokrastinace?


5 důvodů, proč jsem měla být radši kluk.

10. january 2014 at 20:59 | Marsianna |  5 things

1. NESNÁŠÍM "GIRL TALK"

Když ve třídě začnou spolužačky vyprávět (okay, ječet na celou třídu) o svých boyfriendech, účesech, různých odstínech laků na nehty a nových dietách, okamžitě vypínám. Nebo spíš se snažím vypnout, což by šlo lépe, kdyby držely chvíli hubu. Teď to možná vypadá, jako že žiju v jeskyni a na net se připojuju přes svůj iStone. Nope.
Boyfrienda teda zatím postrádám, ale jinak se pravidelně češu a dokonce si i nehty lakuju! (a dost mě to baví! ) Prostě: o módu a trendy se zajímám, ale nepotřebuju slyšet ze zadních lavic nejnovější drby, právě když se zrovna musím učit do fyziky. Shut up please, pokud chcete přežít útok vražedné Marsianny.

2. NEUMÍM SE CHOVAT JAKO DÁMA

Tak. Pokud čekáte, že patřím k těm lidem, které když potkáte na ulici kolem vás ladně proplují jako Aladin na létajícím koberci, tak vás asi zklamu. Jestli potkáte holku, která jde jako tank, sluchátka v uších na max hlasitost, shrbená, s rukama narvanýma v kapsách, máte asi 89% šanci, že jste právě viděli pravou nefalšovanou a velkou (doslova, 184 cm) Marsiannu. Můžete být poctěni.
Ve škole zásadně nesedím, ale ležím na židli. Jo, a mluvím sprostě, ale jak, kurva!

3. V POKOJI MÁM PERMANENTNÍ BORDEL

Jsem tak trochu jako Harry Potter. Uklidím si v pokoji a za pár dní (někdy hodin) tam opět vyčaruju bordel. Nevím, jak to dělám. Asi jsem líná jako prase, jo, to bude ono. Uklidit věci na "své místo" po mně nechtějte. Byli byste zbytečně zklamaní. A to nechceme, že? Což mi připomíná - musím si uklidit v pokoji. Ty významný pohledy rodičů už začínají být podezřelý. Heh.

4. MÁM VELKOU NOHU

To je ale debilní důvod, co? Ale teď vážně, kdo mi sežene krásný barevný dámský boty na podpatku ve velikosti 43-44, je boss a povýším ho na hlavního kupovače bot! To je přece sen každého člověka! Tak se snažte!

5. UMÍM SPRAVIT ŽIDLI, ALE NEUMÍM VAŘIT

Jsem celkem manuálně zručná. (ne, samochvála nesmrdí, pche) Opravit židli, zatlouct hřebík, pracovat na zahradě, ... no problemo. Ale vařit moc neumím. Nicméně zlepšuji se, už kromě vody na čaj, kafe a brambor umím uvařit i těstoviny a polívku ze sáčku! A taky peču!

Tak to byly některé z mých klučičích momentů. Anyway, vím že nejsem typická nafrněná holka... Jsem prostě sama sebou. Když mě něco nebaví, tak to nedělám jenom proto, že se ode mě očekává.

"You were born original, don't die a copy."